Možná i vy cítíte, že chcete někomu odpustit, možná cítíte, že potřebujete odpustit především sami sobě. Nebo si možná říkáte: “Proč bych měla odpustit? Vždyť si to ten člověk nezaslouží!” Anebo jste se pokusili odpustit, ale je to těžké a trvá to…

Neodpuštění stojí za mnohými problémy a zasahuje do všech oblastí života. Ovlivňuje náš celý život, naše zdraví, vztahy, naše tělo i psychiku.

Pokud neodpouštíme a hromadíme v sobě křivdy, ničí nás to a užírá. Cítíme napětí, podráždění, ublížení, vztek, žárlivost, nespokojenost… To vše jsou destrukční vzorce,

které mají dopad na naše fyzické i psychické zdraví a promítají se do vztahů v rodině, práci, do výchovy dětí a celkového pohledu na život.

Odpuštění je dar, který věnujeme sami sobě a rozhodně není projevem slabosti. Neznamená to, že odpuštěním schválíme jednání, které nám ublížilo. Neznamená to, že s ním souhlasíme, že dovolujeme, aby se opakovalo. Odpuštění je tu pro nás, pro naše zdraví, pro náš spokojený a naplněný život. Je to klíč k uzdravení našich zranění. Je to nový začátek šťastnějšího a láskyplnějšího života.

Odpuštění náš život usnadňuje, nedělá ho těžším a je znakem SÍLY, ne slabosti.

V nedávné době jsem potkala člověka, který se utvrzuje v tom, že neodpustí těm, co mu ublížili a že to ani hlavně NEJDE odpustit. Že nemá PROČ a působilo to na mne tak, že si myslí, že by prohrál, kdyby odpustil. Že by ukázal svou slabost.

Viděla jsem, jak je plný bolesti, zklamání, jak si hýčká své křivdy, ale jak ho ta situace zároveň trápí, jaký vliv má na jeho osobnost, na jeho vztahy…

A přišlo mi to líto. Zamyslela jsem se nad tím a přijde mi, že během života si mnozí odvykáme odpouštět a často v domnění, že tu danou osobu tím potrestáme, že tak jí uškodíme. Ale kdo tím nejvíce trpí, jsme my sami. My se tím činem, byť jen při vzpomínce na něj, trápíme, trpíme a trávíme se tím jedem. Navíc jsme k dané osobě připoutáni a soustavně nás ta situace v myšlenkách užírá.

Když odpustíme, osvobodíme se jak od té osoby, tak od těch situací, které nás zraňovaly. Byla by škoda nežít šťastný život, neradovat se, nebýt zdraví, neprožívat lásku kvůli něčemu z naší minulosti. Odpuštění je vaše cesta vpřed.

Pro inspiraci k odpuštění tu pro vás mám CVIČENÍ na ODPUŠTĚNÍ od LOUISE HAY z knihy Miluj svůj život:

Pokud potřebuji odpustit nějakému člověku –používám toto:

“Zavřu oči a představím si, že sedím sama ve ztichlém a potemnělém divadle.

Osvětlené je jen jeviště. Na jeviště vchází člověk, kterému potřebuji odpustit.

Chvíli ho sleduji, co dělá, jak se směje, jak něco dělá, baví se… Po chvilce mu pohlédnu do očí a řeknu si třeba v duchu nebo nahlas větu:

„odpouštím ti, že nejsi takový, jakého jsem tě chtěl(a) mít. Odpouštím Ti a tímto se osvobozuji“.

Já osobně si ještě představuji, jak jsme spojeni velmi tenkými nitkami, a při vyslovování věty odpouštím Ti a tímto se osvobozuji, si představuji, jak se tenké nitky přetrhávají

nebo je přestřihuji a už nás nic nespojuje – přetrhávají se veškeré citové vazby a pouta. Opravdu u toho cítím vždy celkem silný pocit úlevy a osvobození.

Poté si představím, jak daný člověk odchází a jeviště zhasíná a já se cítím velmi uvolněná.

Toto cvičení je dobré opakovat více krát za sebou, třeba po dobu týdne. Každý potřebuje jiný čas.

Uvidíte však, že při každém dalším opakování již budete cítit menší zlobu a křivdu vůči dané osobě.’’

Nedávno jsem byla svědkem ještě jedné situace, o kterou se s vámi chci dnes podělit. Mé dvě známé spolu byly ve sporu, kdy se obě dvě cítily dotčené a v právu. Delší dobu se spolu nebavily až na jedné akci, kde jsme se všechny potkaly, vzala jedna situaci do svých rukou, přišla k druhé kamarádce a řekla: “Omlouvám se, promiň, nechci, abychom se hádaly.” A jaká byla odpověď?

Zněla nějak takto: “To já se Ti omlouvám, mrzí mě to, chci, aby to bylo mezi námi zase dobré.” Poobjímaly se, poplakaly si, popovídaly si, snažily se vzájemně se pochopit, tolerovat a nesoudit a vytvořily tak opět prostor pro lásku.

Bylo to krásné pozorovat a věřím, že to může být pro mnohé inspirací. Často se stává, že když přijdeme s omluvou my, dostane se nám podobné odpovědi: To ty mi promiň…

V životě přichází samozřejmě různě náročné situace a v prvé řadě je důležité naučit se odpouštět také sobě sama. Možná se trápíte kvůli pocitům viny, kvůli představám o sobě sama, které nenaplňujete, možná si připadáte občas neschopně a vidíte především to, co jste ještě nezvládli, nestihli, nedokázali.

Zaměřte se místo toho, prosím, především na to, co jste už zvládli, co se vám podařilo. Házíme na sebe často tolik pocitů viny a zaměřujeme se na své nedostatky… Je potřeba to obrátit a zaměřit se na pochvalu, uznání. Propusťte ze svého života také odsuzování za vše, co jste udělali nebo neudělali.

Nedávno jsem slyšela Eckharta Tolleho, jak k tématu odpuštění říkal, že od té doby, co se tzv. probudil, vnímá, že odpuštění znamená ve skutečnosti uznat, že není co odpouštět. Že uznáme, že dané nevědomé činy nejsou identitou daných lidí. Ti jsou podle něj v pasti nevědomých sil, přemohlo je nevědomé chování, které buď zdědili z výchovy či geneticky nebo skrze minulé životy. Ať tak či tak, bylo to podmíněné, nevědomé chování, kdy nevědí, co činí.

“Jinak se tomu říká také karma, karmická akce. Karma znamená zděděné vzorce, kterých si nejste vědomi, které působí skrze vás. Nemají co činit s tím, kdo jste ve své podstatě, zatemňují, kým jste ve své podstatě, to, že nejde o vaši osobní chybu, ale že chyba se vztahuje na lidstvo jako celek. Působí v každé lidské bytosti, méně či více výrazně.

Je to nevědomost, kterou my všichni dědíme, která působí skrze nás, která není to, kým jsme, ale zakrývá, kým jsme. Takže jsme v pasti nevědomých sil, dokud se skutečně neprobudíme.

Pak náhle prohlédneme, a mysl řekne: Ach, já jsem udělal tohle. Ach, já jsem neudělal tohle. Proto jsem vinen, nebo proto jsem špatný. Mysl si neuvědomuje, že jste to nebyli vy, kdo to udělal.

Že jste byli v moci hluboké podmíněnosti, nevědomých karmických sil, že to není to, kým jste. Odpusťte jim i sobě, protože nevědí, co činí a není to to, kým jsou.” Eckhart Tolle

Když toto uznáme, je to podle něj to pravé odpouštění. Jsme pak schopni dívat se za dané chování a vidíme danou osobu tím, čím skutečně je.

Vnímám, jak je odpuštění důležité téma v životě každého z nás. Je to klíč k vyřešení mnoha problémů. Proto jsem vytvořila nahrávku s názvem SÍLA ODPUŠTĚNÍ, která je velmi podpůrná a očišťující.

V této nahrávce se nejprve pověnujeme ODPUŠTĚNÍ SOBĚ sama, poté DRUHÝM lidem a také věnujeme část nahrávky pro ty, kteří cítí, že potřebují získat odpuštění.

Nahrávka je plná CVIČENÍ, vizualizací a je zakončená podporujícími AFIRMACEMI. Na tomto online CD SÍLA ŽENY: http://lecivasilahudbyaslov.cz/online-cd-sila-zeny/, kde je nahrávka o ODPUŠTĚNÍ součástí, najdete také oblíbenou zpívací MANTRU s názvem Odpouštím.

Naše prohlášení společně s hudbou jsou nesmírně léčivá a umocňují proces uzdravování šrámů na naší duši. V této nahrávce je spojené nejen odpuštění, ale i to, že se můžeme vypovídat ze svých bolestí, pustit je a očistit se.

Právě tím, že dané věci povíme nahlas, může to bolestivé nechat odejít z našich buněk, z našeho těla a můžeme naše zranění uzdravit. Proces odpuštění často trvá a nemusíte ihned cítit, že jste odpustili. Pokud cítíte, že jste ještě neodpustili, je to v pořádku a bude pro vás upřímnější říci si: “Snažím se ti odpustit a chci ti odpustit.” A opakovaně pracovat s touto nahrávkou.

Zdroj: http://lecivasilahudbyaslov.cz