Před třemi lety satelitní snímky odhalily přítomnost tajemných struktur na saharské poušti. Mohlo by se jednat o zasypané pyramidy, což ale dosud nikdo nepotvrdil. Pokud by se tak stalo, mohly by se rovnou přepsat dějiny starověkého Egypta. Tajemné hromady písku v egyptské poušti objevila americká archeoložka Angela Micolová doma ve svém bytě v Severní Karolíně, když zkoumala satelitní snímky na virtuální zeměkouli Google Earth. Při bližším pohledu se jí tyto formace zdály mnohem více jako hromady kamenné suti. Když svoji domněnku zveřejnila, kontaktoval ji egyptský výzkumný tým a sdělil jí, že při předběžném terénním výzkumu detekovali v blízkosti neobvyklých kopců přítomnost komor a šachet.
„Našli jsme neuvěřitelný důkaz v lokalitě Abu Sidhum, která by mohla být starší než mnoho jiných v Egyptě,“ informovala archeoložka svět. „Ve všech čtyřech hromadách jsou zřetelné vodní kanály ve výšce okolo 15 metrů. Pokud se prokáže, že jde o umělé struktury, mohly by sahat do předdynastické nebo prehistorické doby a staly by se jedněmi z nejstarších známých pyramidových komplexů v Egyptě. To by mohlo přepsat starověké dějiny Egypta,“ prohlásila.
Toto odvážné tvrzení na jednu stranu vyvolalo senzaci v médiích, vzápětí však bylo podrobeno ostré kritice z řad odborníků. Ti nevěří, že by Google Earth jako nástroj mohl skutečně něco objevit. Naopak se domnívají, že se jedná jen o zvětralé skalní formace, které jsou v poušti běžné.
„Jakmile humbuk odezněl, kontaktoval mě jeden egyptský pár, který mi tvrdil, že vlastní důležité historické dokumenty vztahující se k oběma místům,“ prozradila pak médiím Micolová.
Medhat Kamal El-Kady, bývalý velvyslanec v Ománu, a jeho žena Haidy Farouk Abdel-Hamid, bývalá poradkyně egyptského prezidenta, Micolové sdělili, že útvary, které objevila, byly v minulosti označeny jako pyramidy na několika antických mapách a dokumentech. Oba pak pro Discovery News uvedli, že mají k dispozici 34 map a 12 dalších dokumentů, které podporují tvrzení Micolové. Jedna z těchto zmíněných map byla nakreslena inženýrem ze skupiny učenců kolem Napoleona Bonaparta. Pár uvedl: „Mohlo by se jednat o největší doposud známé pyramidy. Nejspíš nebudeme přehánět, pokud si řekneme, že nález by mohl zastínit pyramidy v Gíze.“
Jejich dokumenty naznačují, že pyramidy u oázy Fayum byly pohřbeny pod horami písku záměrně, aby upadly v zapomenutí. Bohužel však toto místo nebylo podrobně prozkoumáno archeology. Nicméně Mohamed Aly Soliman, který vedl první expedici do míst poblíž Abu Sidhum, uvedl, že kopce jsou vytvořeny z různých vrstev materiálů, které se v okolní krajině nevyskytují. To v mnohém naznačuje, že musely být vytvořeny uměle. Jak rovněž sdělil, mají místní domorodí obyvatelé dlouhá léta podezření, že tyto mohyly skrývají dávná tajemství.
Již před mnoha lety skupina kolem Mohameda Aly Solimana zkoušela kopat v jednom z kopců. Kámen byl ale tak tvrdý, že došli k názoru, že musí jít o granit. Soliman přímo řekl: „Na myšlenku, že by mohlo jít o pyramidy, nás přivedl objev zvláštních dutin a detektor kovů, který jsme na kopcích úspěšně použili.“ Řekl, že detektory identifikovaly podzemní tunel, který směřuje na sever obou velkých mohyl. To by mohl být vchod jako u většiny egyptských pyramid. Podle Micolové egyptský tým v blízkosti údajných pyramid rovněž detekoval chrám a řadu možných hrobek.
„Po bližším zkoumání dané formace se ukázalo, že jedna z mohyl má velmi plochý vrchol a celkově trojúhelníkovitý tvar. Celá stavba je těžce erodovaná vlivem proudu času,“ upřesnila Micolová.
Druhé naleziště leží 145 kilometrů severně. Nachází se zde útvar se čtvercovou základnou o šířce 189 metrů. „Když se na daný kopec díváme seshora, má téměř jehlanovitý tvar,“ poukázala archeoložka. Podle ní se v dané lokalitě nacházejí též tři menší kopce, které mají podobné uspořádání jako pyramidy v Gíze. „Fotografie hovoří samy za sebe. Je zřejmé, co tato místa obsahují. Nicméně je nutné provést terénní práce, aby se dalo jednoznačně potvrdit, že se jedná o pyramidy,“ zdůraznila Micolová.
Podle italské archeoložky Paoly Davoli by se mohlo jednat o strážní věže, ale nevylučuje také možnost, že jde o hrobky či studny. Do doby, než se v oblasti rozběhne řádný vědecký výzkum, zůstává vše v rovině spekulací, a tajemné kopce tak dál halí tajemství.